Na houpačce
13. 8. 2019
Na houpačce nahoru a dolů každý den houpeme se za sluncem, nahoru dolů, chceme být nahoře, jenže víme, že pokaždé se vrátíme zpět, ranní chmury, nemá smysl svět?
Co takhle se zhoupnout a do lepší nálady doletět, copak ten morous uvnitř neztiší hlas, copak to špatně tu bude zas a zas, musí to tak být, nahoře dobré a dole bolest pochopit.
Sedím na houpačce života a nechci se nechat vyklopit, ale co třeba dopadnout na zem
a pevně stát
a srdce vnímat
a hlavu zastavit,
být
a houpačku z dětství
s láskou
opustit,
dál vykročit.