Poslední školní den
Jsou lidé, kteří jsou z našeho úhlu pohledu jiní, ti o kterých mluvím, mají velkou touhu se učit, umět to, co většina těch, kteří vychodili základní školu, považuje za samozřejmost. Ale pro ně je to většinou příliš mnoho informací, snad i zbytečných ke spokojenému životu. Jak to můžu říct? Pozoruji, mám to štěstí pohybovat se v blízkosti jejich jinakosti, mají něco společného, nadšení z maličkostí, například dnes radost, že mají vysvědčení, i když třeba nemají rodiče, i když to mají zdánlivě těžší než my vzdělanější. Myslím, že mají to štěstí, že v nich pořád ožívá alespoń malé sluníčko. Jako by byli stále na nějaké úrovni důvěřivými dětmi, jejich radost je nakažlivá:) a jejich smutek opravdový, přeji si abychom všichni nacházeli v sobě svoji vnitřní radost - svoje slunce.